Bangkok - peklo nb. 1
0:51
Probuzení jak v troubě :D přijde mi, že na mém těle
by se daly smažit vajíčka a všechno je ulepený. Vyhrabaly jsme se z postele v
11 a asi půl hodiny jsme s Péťou seděly na posteli a civěly na sebe s výrazem
upečeného sysla. Myslím, že by mi pomohlo možná tak zaplavat si v ledu... aby
jste si neřekli, že přeháním - všichni thajci nám tvrdí jak hrozný horko je a
že je nejteplejší měsíc :D tak proč si nezvyknout od nejhoršího nee :D
Po probrání mozkových buněk jsme naplánovaly
obhlídku okolí a ambiciózní pokus dojít ke škole. Podle Googla je to pěšky k
univerzitě asi necelá hodina, což zní sympaticky. Daly jsme se tedy na cestu i
s příšerně sladkým nanukem :D Jdem si to takle podél silnice, každou chvíli
infarkt když ti zatroubí auto za hlavou a neustále tě krokem sleduje taxík :D
jde se uplně šíleně, přirovnala bych to ke sprintu ve skleníku.
Kousek od nás
jsme objevily naprosto úžasný buddhistický park Phuttamonthon ve kterém je
největší samostatně stojící socha Buddhy na světě (má necelých 16 metrů). Je to vážně velikánský, takže jsme
celé procházení vzhledem k teplotě přesunuly na jindy.
Pokračovaly jsem dál k
univerzitě kam jsme se přes různé kličky a mostečky nakonec dostaly.
Je to skutečně vesnička ve městě. Areál s řekami,
rybníčky, parky, trhy, vlastními autobusy jenom po universitě a jedním
obrovským ještěrem :D je to víceméně jedna obrovská hlavní silnice s budovami
různých fakult okolo. Všude pobíhají nebo jezdí hromadně na kole roztomilý mini
Thajci v uniformičkách :D je to jak v SIMS.
Nezdržely jsme se zde dlouho, protože se nám začal
ozývat žaludek ( poprvé a to byly tak tři hodiny). Vyrazily jsme tedy k
pouličním stánkům, ale nic se nám nezalíbilo. Až v jedné opuštěné uličce stála
taková zas malinká Thaječka u stánku a zubila se na celý kolo :D Smažila tam
ryby, ústřice a směs se zeleninou, kuřecím a houbami. Hned jsem se vrhla ke
směsi a na prstech ukazuju 2. Paní na mě kouká, chuděra ten zamrzlej úsměv a
vůbec mě nechápe :D tak jsem to zkusila znova... ukázala jsem na sebe, na Péťu
a potom na jídlo a zatvářila se hladově :D V tu ránu se jí rosvítilo a
zakřičela něco jako: "šchňafňachňááááá" a vytáhla igelitový pytlíčky
kam nám nadšeně cpala jídlo a zavazovala ho gumičkou. Poté ještě s výrazem
"taadááá" zvedla hrnec a odhalila kvanta rýže a zamňoukala, jestli
chcem taky. Jasný rejže je taky super...takže jsme si odnesly jídlo osoby
za 60 THB ( 46 CZK).
Sluníčko nám pařilo na šišku, začínaly se nám už
dělat puchýře a hlavně jsme měly fakt hlad (ale představa, že to do sebe hážu
nějakým záhadným způsobem z toho sáčku mě nelákala :D ) takže jsme se rozhodly,
že zkusíme taxík. Stouply jsme si k silnici a po chviličce nám zastavil starší
pán. Vrazila jsem mu cedulku s adresou a jestli nás tam vezme a on nic neřekl,
zavřel okýnko a začal telefonovat na číslo na adrese. Kdyby třeba něco řekl,
klidně bych mu sdělila že tam trefím ale násilím jsem mu dveře otvírat nechtěla
:D ještě by na mě vytáhl pepřák... takže jsme čekaly.
Po chvíli kývnul, že
můžeme a plynulou angličtinou nám sdělil, že neví kde to je a že mu to
nezvedají. Inu, řekla jsem mu že mu řekneme kde zastavit, že je to kousek.
Rozjel se a řekl nám, že to teda bude stát 200 THB ( !!!) :D tak mu říkám,
jestli si nedělá srandu a on, že je to za telefon ( kterej mu nezvedly, jak
absurdní :D). Taak jsem řekla, ať zastaví, že vystupujeme. No to se hnedka
strejda lekl a snížil to na stovku. Mimochodem bylo to asi 3 kilaky a on to moc
dobře věděl :D hroznej hajzl.. donutila jsem ho zapnout taxametr a platili jsme
40 THB. Tolik ke sviňským taxikářům... ale my se nedáme...to že jsme bílý
neznamená, že nevlastníme mozek :D
Zpátky doma jsme byli v 5 takže ta naše počáteční
lehká procházka se proměnila v pětihodinovou tůru a to jsme ušly jen asi 6 km
:D
Oni asi mapy na Googlu nepočítají s počasím...nebo
si myslí, že jsme s Péťou dva Bolti :D
Chcíplý a najedený úžasným jídlem jsme se později
odebraly ke spánku. Zítra nás čekal totiž první školní seznamovací den :)
0 komentářů