Výlet na Phuket + Koh Phi Phi

11:56

      Tak jsem se konečně po dlouhé době dostala k tomu sepsat všechny ty šílené historky co se nám staly :)

      Měly jsme teď dost školy včetně midtermů. Abych vysvětlila v Thajsku mají trimestry ne semestry jako u nás. K tomu všemu tu píšou testy/zkoušky v polovině trimestru a potom na konci. My jsme teď právě absolvovaly ty v prostředku :)
Jinak předměty který tu mám: Evoluce a fyzikální antropologie, Socialní antropologie, Věda o lidském těle a jako poslední má velmi oblíbená Molekulární biologie :D
Ale o škole se teď vůbec rozepisovat nechci :D

      Důležité je, že na začátku května mi ještě k tomu přijel na tři týdny Péťa takže o zábavu bylo postaráno :D
Hned co přijel tak jsem si ho vyzvedla na letišti. Byl chudák celej obalenej batohy, ve kterých nám vezl všechny požadavky z Čech. Naše největší přání byly jednoznačně sýry (který jsou tady neskutečně drahý), máslo a chleba. A asi milion jiných věcí, jako třeba opalovací krémy. Krémy z toho důvodu, že šílený thajci cpou do veškerý kosmetiky chemický bělidla. Jde o to, že zde je velmi populární vypadat jako běloch. Dělají pro to strašně moc bláznivých věcí jako odbarvování vlasů na všemožný barvy, kontaktní čočky a hlavně bělení pleti. Je bežné zde potkat thajku která vypadá jak kdyby si odběhla z natáčení Stmívání :D 

     No, každopádně my už více vybělené být nechceme :D on ten opalovací krém sice funguje proti sluníčku, což je fajn, že se nespálíme. Ale zároveň se neopálíme :D Brala bych to jako alternativu slečen, které se u nás z vlastního přesvědčení smaží v solárku a pak si vykračujou po ulici v sympaticky oranžové :D

     Mezitím co se Péťa vybalil a aklimatizoval, my jsme snědly všechno co nám přivezl. Poté jsme začali plánovat co všechno by rád v Thajsku viděl. Byl to dlouhý seznam, ale zvládli jsme to na jedničku :)

     Jako číslo jedna na seznamu přání byly ostrovy, které jsou všude na fotkách když si napíšete do Googlu "Thailand". Ono to zní snadně, jenže to tak vůbec není :D

     Hlavní problém je to, že na jihu Thajska jsou dvě hlavní velká letoviska. Je to ostrov Phuket a pobřežní město na druhé straně zálivu Krabi. Mezi nimi jsou uprostřed ostrovy Koh Phi Phi. To jsou tři největší thajské lákadla. Fotky na internetu (po zadaní těchto míst) vypadají opravdu nádherně, všude typické kameny vykukující z moře jako v Avataru. Jenže toto místo je úplně někde jinde. Nachází se pouze na jednom místě v Thajsku a to je národní park Ao Phang-nga. Ten se ale nenachází ani na jednom ze tří jmenovaných míst. Dají se z Phuketu nebo z Krabi podniknout fakultativní výlety (za šílené ceny) na jeden den a pak zase zpátky. To je důvod, proč si národní park "přivlastňují" všechna letoviska. Takže běžná představa, že pojedete do Thajska a bude to tam všude jako v Avataru je bohužel naprosto mylná. Na plážích Krabi a Phuketu by se kameny hledali dlouho :D Jsou tam jen klasické dlouhé pláže s milionem lidí.

    Jenže já mám svého šikovného Péťu, který si dal tu práci a hledal všemožně kde tedy to nejkrásnější místo Thajska je. Byl úspěšný a tak jsme naplánovali pětidenní dovolenou na jih.



     Koupili jsme si zpáteční letenky do Phuketu (za 3000 CZK) a vyrazili na letiště. Péťa na mě čekal až mi skončí škola, takže já jsem chytala taxíka ještě v uniformě :D
Náš taxikář se minul povoláním a radši by asi jezdil rallye. Ono se to tu stává poměrně často, že taxikáři moc koukají na Rychle a zběsile a ještě v kombinaci s tím, že pomalu nikdo neumí řadit - to je pak boží jízda. Naštěstí tento měl automat a pořádně si to s ním užíval :D 
Hodil nás v rekordním čase na BTS (nadzemní vlak), ze kterého jsme se už v pohodlí přemrzlých vagónů ( o posedlostí Thajců veškeré vnitřní prostory chladit na 20 stupňů, jsem se už zmiňovala) dostali až přímo na letiště. Skrz veškeré kontroly jsme prošli bez problémů a už jsme jen čekali na puštění do letadla. 

     Náš první společný let proběhl naštěstí v pořádku a dokonce jsme dostali plnohodnotné jídlo, ačkoliv jsme letěli jen asi hoďku. 
Na Phuketu jsme přistáli kolem desaté večer, což nebylo úplně šťastné rozhodnutí. Jelikož je letiště na Phuketu situováno v severní části ostrova kde nic není, musí se chtě-nechtě jet místní dopravou do centra. Je více možností kam jet... nejvíce na turistické a "party" pláže - Patong, Karon a Kata. Jenže my jsme mířili do hlavního města Phuketu. Ono by to ani nebylo nijak obtížné, protože během dne tam jezdí místní autobus za pár bahtů, bohužel ale končí v šest. 
Tohle jsou přesně situace, kterým se v Thajsku doporučuju vyhnout. Být na místě, ze kterého se nedostanete jinou cestou a oni to moc dobře vědí, takže nastřelí částku se kterou je nemožné hnout.  Takže jsme museli zaplatit 600 THB ( 440 CZK) za 30 km jízdy taxíkem což my nás normálně stálo tak maximálně 250 THB. Pěkně jsem je proklela hajzly! Holt se nedalo nic dělat. No, jestli jsme si mysleli, že v Bangkoku jsme jeli se závodníkem tak tenhle by ho strčil s přehledem do kapsy :D

      Ačkoliv by se to někomu mohlo po mém incidentu s autem na podzim zdát zvláštní, nijak se v autě nebojím. Tady jsem se teda bála... dost :D A toho thajskýho cápka to evidentně bavilo a dělal všechno proto, abych asi křičela/brečela/zvracela :D  
Já jsem mu to potěšení, ale nedopřála a když se pořád se smíchem ptal jestli:  "oukeeej maj drajv is so denžrrr" ... tak jsme mu s úsměvem přikyvovali, že je fakt borec. 
Ovšem když předjížděl zprava po trávě rychlostí 130 km/h a zásadně nechápal červenou barvu na semaforu jako pokyn k zastavení, musím přiznat, že jsem nebyla uplně v pohodě :D 
Díkybohu nás hodil až k našemu zabookovanému hostelu v pořádku. Po tomhle zážitku jsme se hnedka po ubytování vydali pro pivo :D


Vždycky mám výtlem, když tu fotku vidím :D...to jsou výrazy


     Druhý den byl plán jasný - půjčit si skútr a protože jsme přežili včerejší jízdu taxíkem, pokusit se zabít z vlastního přičinění :D Měli jsme mapu, měli jsme pití, měli jsme helmy (ze kterých jsem málem umřela smíchy) a hlavně měli jsme sen objet celý ostrov.


Postrach thajských silnic :D


      Rozložili jsme si mapu Phuketu a rozhodli se, že jihovýchodní cíp ostrova vynecháme, protože se nezdál ničím zajímavý. Chtěli jsme hlavně projet ty slavný pláže, abychom se přesvědčili že není o co stát - a ty se nacházeli na západním břehu. Samozřejmě jsme sebevědomě vyjeli s tím, že máme výborný orientační smysl a tam kam chceme trefíme jak nic.
Zastavili jsme asi za deset minut uplně zmatený :D ujistili jsme se navzájem, že jasně víme, kde se nacházíme. Přibližně za deset minut jsme se ptali místních, kde to sakra jsme :D Zjistili jsme, že jsme přesně v tom cípu, kam jsme vůbec nechtěli. No, tak ono to přece zas tak nevadí aspoň si to prohlídneme teda všude, řekli jsme si. A nakonec to tam bylo moc pěkný. Uplně na jihu se nachází velké biologické centrum, takže když nebudu vědět co dělat, půjdu tam :D Prohlídli jsme si výhled a vyrazili konečně tam kam jsme měli namířeno celou dobu.


view point na Phuketu

      Musím zmínit, že Péťovi jízda na skútru moc šla :D svěřila jsem mu do rukou svůj život a i když jsem měla malinko pochybnosti o rychlosti, kterou se budeme pohybovat. Protože když jedeme autem mohla bych vedle něho klidně běžet :D (teď mě strašně zabije až to bude číst :D )
Tak ale na skútru hrozně válel ( snažím se to vyžehlit :D). Hnedka se chytnul thajského stylu - jezdili jsme na červenou, v protisměru (u krajnice) a taky jsme kolmo přejeli šestiproudou silnici :D  a hrozně nás to bavilo.


klasika - pan Tarant a mapa :D

     Po vyjetí jsme se zase motali pořád někde dokolečka, až jsme se do toho cípu dostali znova z druhé strany :D Aneb, když tam nechceš projeď si to tam všemi uličkami.
Konečně jsme následně dojeli tam, kam jsme celou dobu plánovali - na západní pobřeží. Musím říct, že ty pláže opravdu stojí za hovno. Je to tam samý hotel, restaurace a hlavně kluby. A pláže samy o sobě jsou jen pruh písku bez stromů a v sezóně hlava na hlavě. My jsme našli krásnou malou ukrytou pláž se skálami, akorát jediná nevýhoda je, že ve vodě je neuvěřitelný bordel. Moře je sice průzračné, ale co metr tak igeliťák, pet lahev apod. To je v Thajsku ale uplně všude.


konečně parádní pláž :)

Aaaa my jsme věčně vysmátý :D

      Po celodenní jízdě na skútru a projetí většiny ostrova jsme se vrátili zpátky do hostelu. Jinak půjčení skútru na celý den stoji okolo 200 CZK. Večer jsme slavili naše půlroční výročí a dali jsme si uplně boží sushi :)


Užrala bych se toho !!!
A navíc ty ceny jsou tu legrační :D

       Druhý den, jsme chtěli konečně vyrazit na to nejkrásnější místo Thajska. Národní park park Ao Phang - nga se nachází od Phuketu asi 100 km a my jsme jeli autobusem. Když jsme po hodině a půl jízdy vjeli do parku naskytla se nám úžasná podívaná. Všude okolo se tyčily obrovké zalesněné homole a přišli jsme si jak v Jurském parku.
Městečko Phang nga bylo vzhledem k tomu, že není sezóna úplně opuštěné. Našli jsme jednoho pána, který nám zajistil soukromou projížďku pro dva po ostrovech. 
Do samotného národního parku, který se považuje za nejkrásnější v Thajsku se platí vstup 300 THB. Lodičkou nás vezl roztomilý děda, který neuměl anglicky ani slovo :D


náš prďáckej děda :D

     Jako první jsme viděli jeskynní malby nějakého rybáře, jejichž stáří se odhadují na 3000 let. No mezi náma v Thajsku je dost možné, že to nakreslili před pěti lety aby jim tam jezdilo víc turistů :D ale samozřejmě nechci nikoho předem odsuzovat.... takže byly staré 3000 let :)
Dále jsme viděli vesničku celou postavenou na kůlech s krásnou mešitou. Na Phuketu je obecně největší procento muslimů v Thajsku, takže mešity a minarety jsou tu na každém rohu.




     A potom jsme konečně viděli ten "slavný" James Bond Island. Ostrov se stal světoznámým díky natáčení filmu o J. Bondovi "Muž se zlatou zbraní". A na břehu ostrova s výhledem na tuto mini skálu byl šílený houf lidí. Všichni se fotili v normálních, ale i neuvěřitělně vtipných pozicích. Dokonce jsme se přistihli, že koukáme víc na ty lidi a máme záchvaty smíchu, než na tu skálu. Neustále jsem si opakovala, že není sezóna a že si absolutně nedokážu představit počet lidí při sezóně. To ten ostrov asi ani nevidí :D




Fail :D
U tohohle jsme chcípali. Rozhodně nejkrásnější fotka do rodinného alba :D
Však tak i my jsme si střihli selfie :D

Užili jsme si to naprosto perfektně a s dědou jsme se projížďkou vrátili po hodině jízdy zpátky. 

     Z městečka jsme vyrazili zase autobusem a tentokrát to byl porno autobus :D Doslova... všude byli krajkované červené závěsy, kožené sedačky a obrovská LCD televize, kde jeli thajské klipy. V Thajsku se v klipech řeší pouze dvě věci. Nejvíce nevěra a to ve všech možných alternativách :D
Například... slečna zjistí, že její přítel je gay, tak se rozejdou, ona brečí, chodí do barů, stále brečí a na konci této tklivé písně se vyspí se svou kamarádkou :D 
Další song pojednával o muži, který opustil manželku kvůli mladší, ta pláče a u toho sází mrkev a stále pláče... muž je mezitím s mladší. Kdyby jste třeba čekali nějaké rozuzlení, nebo happyend tak se nedočkáte :D Skončí to prostě tak, že ji chlap utekl. 

     V Thajsku se nevěra opravdu řeší na prvním místě. A další typ klipů je kroutící se Thajky v mini oblečení. To jen podkreslilo dojem porno autobusu a já už pouze čekala, že z pod sedačky vyleze nějaká takováto slečna a začne nám tancovat na klíně :D Předpokládám že řada pánů by to jistě ocenila :D


náš porno autobus :D


     Další den, už jsme vyrazili na Koh Phi Phi. Údajně nejkrásnější ostrovy jižního Thajska. Cestu k přístavu jsme si užili :D jeli jsme oba dva na jednom taxi skútru. To znamená, že jeden batoh si taxikář strčil mezi nohy, na záda jsem se mu přilepila já a za mě ještě Péťa s báglem. Řidič měl ještě na řídítkách igelitky, telefonoval a do toho přišel monzunový déšť. To nic neměnilo na jeho rychlosti a stylu jízdy :D 

    V přístavu opět přišla stejná situace jako na letišti. Jedna loď a jiná možnost nebyla, takže se zatnutými zuby jsme zaplatili 900 THB za zpáteční lístek na Koh Phi Phi.
Jeli jsme asi dvě hodiny a když jsme se blížili na hlavní ostrov, byli jsme opravdu nadšení. Je to jako ráj, příroda je tu opravdu nádherná. 


Koh Phi Phi 


     Jenže po vstoupení na pevninu jsme zjistili, že na ostrově snad není jediný Thajec. Všude byli jenom "Macklemoři" což je mé osobní označení dnešních ultra cool, in hipsterů s tím strašným vyholeným účesem, tílkem že mu vidím málem intimní partie a hlavně kérama po celým těle.
A můžu říct, že po procházce ostrova jsme snad na pár vyjímek nikoho jiného nepotkali. Koh Phi Phi prostě platí za nejvíc party ostrov. Jediné, co se zde dá nalézt jsou bary, cestovky, masáže, obchod s oblečením, restaurace a hlavně tetovací salóny. Někdy dokonce všechno dohromady. 
Uplně v klidu si můžete dát bucket, nechat si masírovat nohy a u toho si nechat tetovat nějakou strašně cool věc, jako třeba lapač snů.

     K tomu bucketu. To tu pijou všichni a jedná se kyblíček, který znáte z pískoviště, plný nějaké boží směsi alkoholu. Například my jsme si dali colu (mimochodem je tu mnohem sladší než u nás) red bull a rum. Potom jsme to obměnili na colu, red bull a whiskey. Byla možnost i jiných všemožných kombinací a kyblík vyšel asi na 200 THB (140 CZK). My jsme si dali celkem tři... což pak bylo hodně veselý :D


Dělej jakože piješ :D


      Ale to předbíhám... každou noc se tu na vyhrazené pláži pořádají party. 
Tato pláž se na nic jiného nepoužívá, protože už je tak špinavá, že se tam nedá ani koupat :D
Party vypadá tak, že je tam několik barů vedle sebe, které se přeřvávají každý svoji hudbou a dělají světelný laser efekty. 
V pokročilejším stadiu večera přichází na řadu lidská zábava v podobě Thajců s ohni. Dá se přecházet po pláži od baru k baru a pozorovat všude stejnou show. Neříkám, že by jim to s tím ohněm nešlo, ale myslím že Thajsko má navíc než na mladý kluky, který vyhazují hořící tyče. 
Ale Macklemory to evidentně bavilo, takže účel je splněn. Další show večera je podlézání tyče jako na dětském táboře. To už mohlo dělat obecenstvo a tak se tam všichni vesele hrnuli :D 

     Postupně se nenápadně vynořily cedule s nápisem " Holka nahoře bez - kyblík zdarma, kluk celý nahý - kyblík zdarma" :D 
To velmi upoutalo naší pozornost a dost jsme se bavili tipováním co se stane. Jenže ono se nic moc nedělo. Všichni jak mentálně postižení dokola podlézali tyč . Najednou začal pikolík z baru sbírat okolo nás židle. Tak si říkáme, že asi party nejede podle přestav tak to balej. Jenže opak byl pravdou! Ono se to teprve rozjelo a přišel vrchol večera. 
Mysleli jsme, že umřeme smíchy protože oni začali hrát židličky ! To už jsem si vážně přišla jako na dětském táboře a opravdu mi bylo líto, co pro většinu lidí znamená nejvíc "party" ostrov.

     Nicméně my jsme si dali tři kyblíky a udělali jsme si vlastní party jak to umíme jenom my :D 
Až na to, že to odnesl Péťův iPhone, který nevydržel thajský monzun. Chybami se člověk učí a příště je dobrý si vzít voděodolný obal.

    My jsme si prošli ostrov, údajně nejkrásnější pláž, která nás nezaujala a našli jsme si vlastní malé opuštěné pláže. 




Těžká pohodička :)

  Poslední den jsme se vydali na půldenní výlet na druhý ostrov.
Vzali nás na opičí pláž, kde se dají krmit opičky. Potom do nádherné laguny a na potápění. Vrchol výletu byla Maya Beach proslavená filmem Pláž s Leonardem di Capriem. Opět jsem si říkala, jakej masakr to musí být když je sezóna. Tenhle výlet byl naprosto dokonalý a zvládli jsme to i přes kocovinu :D
Tak tady se koupal Leopardo :D
šnorcholování :)
       


    Náš čas na Koh Phi Phi se bohužel chýlil ke konci a my jsme zase trajektem přejeli na Phuket (kde jsme měli trochu času tak jsme si skočili na thajskou masáž- hrozná paráda) a poté tentokrát autobusem dojeli na letiště. 
Na letišti nás trochu trolili informační tabule, takže nám málem uletělo letadlo, ale naštěstí se nic nestalo. Ještě že tak, protože jinak bychom přišli o nejvtipnější ukázkové video o bezpečnosti letu. Musela jsem ho najít, protože to se nedá popsat :D





Celkově to byla úplně nádherná dovolená s člověkem, kterého miluju nejvíc na světe :)







0 komentářů