 |
| Laos |
Hranice s Laosem jsme překročily ve městě Huay Xai. Jely jsme autobusem rovnou do městečka Luang Namtha, ležící jen kousek od hranic s Čínou na severozápadu Laosu. Hranice s Laosem probíhají bez problémů, cena víza na počkání je kolem 1400 THB. Cesta trvala asi 12 hodin a bylo to pro změnu dost šílený. Celý autobus byl plný Číňanů a ty nejsou zrovna vzorem vychovanosti. Čínské stravovací návyky jsou velmi rozdílné než na jaké jsme zvyklé a občas je dost těžké s nimi zvládnout uzavřené prostory. Náš autobus nebyl v zrovna skvělém stavu a cesta přes laoské hory mu dávala dost zabrat.
Kolikrát jsme jeli krokem a když jsme projížděli malé horské vesničky, okolo autobusu se objevili snad všechny děti. Utíkali, křičeli a strkali ruce do okýnek. Nikdy jsem to ještě neviděla, lidé jim házeli sušenky a oni se prali na zemi. Byl to vážně hrozně děsivý pocit to pozorovat. Hrozně bych jim chtěla pomoct, ale zároveň vím, že to není v mých silách.
Laos je velmi chudý a závislý na mezinárodní pomoci a investicích, především z Japonska, Číny a Vietnamu.
Asi 17 % obyvatel nemá přístup k elektřině. V zemědělství tu pracuje asi 73 % obyvatel a hlavní plodinu představuje rýže, zelenina, ovoce, koření a stále ve značném rozsahu opium a marihuana.
My jsme jely nádhernou krajinou. Podle mého názoru má severní Laos jednu z nejkrásnějších krajin, jakou jsem kdy viděla. Přes 70 procent rozlohy Laosu zabírají hory a náhorní plošiny. Asi polovinu území pokrývají džungle a pralesy, avšak z velké části jsou již vykácené nebo vypalované. V období deštů se všude zelenají rýžové pole.
 |
| Luang Namtha |
Lidé tu nejsou tak vstřícní jako v Thajsku a v Barmě. Je k tomu i historický důvod. Na sklonku 19. století byl v Laosu velký francouzský vliv. Krátké období samostatnosti po dlouhých 166 letech nastalo s koncem japonské okupace za druhé světové války, načež se vrátila francouzská nadvláda. To je také důvod, proč je Laos jako jediná země JV Asie, kde se dá najít francouzská kuchyně. Například tu mají úžasné bagety, o kterých se mi doteď zdá.
Roku 1949 nastoupila éra konstituční monarchie. Laos byl nepřímo zatažen do konfliktu mezi Vietnamem a USA, což ještě podpořilo vzestup komunismu a v roce 1975 převzali definitivně moc. Proto tu nemá buddhismus až takový vliv jako v okolních státech.
Na laoské politické vedení má velmi silný vliv vláda Vietnamské socialistické republiky. Vůdčí role komunistické strany je v Laosu ústavně zakotvena a ostatní politická uskupení stojí mimo zákon. Laoská konstituce sice zaručuje všechna základní práva, ale zdá se, že samotná vláda se necítí být vlastními zákony příliš vázána.
Četné organizace na ochranu lidských práv, pravidelně podávají alarmující zprávy – o perzekuci na základě vyznání, věznění politických a náboženských disidentů, a dokonce o mimosoudních vraždách, na nichž se podílí laoská vojenská policie a bezpečnostní síly.
 |
| Petanque... ten tu hrají všichni, další pozůstatek Francie |
Lidé tu jsou zkrátka jiní, zvláště na severu. Chovají se jako kdyby je obtěžovalo s námi mluvit, velmi často nás jednodušše ignorovali. Neodpověděli na pozdrav, nebo nám odmítli uvařit jídlo. Zní to hrozně, já jsem u toho kolikrát měla doslova depresi. Nejsem už zvyklá na to, aby se k nám někdo takle choval. Myslím, že na tom má vliv spoustu aspektů, nejen komunismus. Vietnamci a Čínani jsou svoji nepohostiností také známý. Samozřejmě to není všude, ale na severu Laosu se nám to stávalo až moc často. Proto jsme cestovali jen do Luang Namtha a poté do Nong Khiaw, které leží v nejsevernější provincii Laosu.
 |
| Nong Khiaw |
Luang Namtha je malé městečko známe především svými výlety do okolních domorodých vesnic. My jsme sem přijely k večeru a dost se nasmlouvaly než nás někdo odvezl z autobusového nádraží. Poznaly jsme zde ale naše dva budoucí kamarády z Francie- Sophie a Aliho. Ubytovali jsme se ve stejném guest housu a večer šli na noční market. Ten je pověstný tím, že sem domorodci z okolí vždy přijdou prodávat své výrobky. Jsou tu dost nechutný věci jako například natočení hadi na špejli, žáby, netopýři, larvy a cvrčci. Toto vše jsou oblíbené pochoutky Laosanů.
Já osobně jsme zkusila jednoho malého cvrčka a musím říct, že to chutnalo trochu jako buráky :D Nebylo to tak hrozné. Navíc to bylo fajn s kombinaci Lao whiskey s příchutí limetky a později skořice. Chuť Vánoc :)
Další den jsme si půjčily skútr a objely okolní památky a vodopády. Tentokrát to byla obří legrace, protože při jednom výstupu na výhlídku Péťa vjela do začátky jak v Rychle a zběsile a do toho přidala plyn. Takže se motorka zvedla na zadní a ja jsem vlála v hurónským smíchu ve vzduchu.
Také se tu nesmí chodit nikde mimo vyznačené cesty. Je až neuvěřitelné, kolik škody tady napáchala americká vojska, když během války na území Laosu shodila 240 – 270 miliónů bomb. Laos se tak stal nejvíce zaminovaným státem na světe. Každý den zemře nebo se zraní jeden člověk. Laos je tolik zaminován, protože tudy vedla Hočiminova stezka, kudy se dostávali lidé z jižního Vietnamu na sever a obráceně. V některých oblastech je stále obrovské množství nevybuchlé munice. Nesmí se tu proto vstupovat mimo vyšlapané cesty, jinak hrozí nebezpečí, že na ni šlápnete.
Problémem je, že lidé potřebují obdělávat pole a pěstovat rýži a jiné plodiny. Je tu i organizace, která se stará o hledání a ničení min. Těch je tu ale tolik, že jim bude trvat minimálně dalších 100 let, než je odstraní.
 |
| Luang Prabang |
Není to tu vůbec jednoduché a proto jsme se co nejrychleji dostali do turisticky proslulého města Luang Prabang.
Luang Prabang leží v severní části země a je bývalým hlavním městem Laosu. Rozkládá se na soutoku řek Mekong a Nam Khan a jeho historické centrum je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
 |
| Srp a kladivo je tu k vidění všude |
Také jsme tu strávily jeden den ve sloním kempu. Vyjely jsme na krásnou projížďku a naučily jsme se jak se slonem mluvit. Je několik pokynů, kterým rozumí. Například doprava, doleva, sedni, stříkej vodu :)
 |
| sloní jazyk :) |
Když jsme potom byli společně v řece byla to hrozná legrace. Byl to vážně skvěle strávený den a v Laosu se ke slonům chovají mnohem vstřícněji než v Thajsku, kde je běžné že narazíte na to, jak je týrají a mlátí.
 |
| surikata :D |
Luang Prabang je skvělý si projet na kole a navštívit místní chrámy a vyhlídky. Dát si skvělou bagetu s avokádem a kuřecím a večer si projít nádherný noční trh. My jsme zde celkem strávily asi 5 dní a poznaly fajn lidi, se kterými jsme pokračovaly dál na jih...
